"Solvayovy lomy" 11. června 2011 VIII. rotující setrvačníky

8. března 2011 v 9:47 |  VÝLETY A TIPY NA VÝLETY

11. června 2011

VIII. rotující setrvačníky

Také letos Vás srdečně zveme do areálu skanzenu "Solvayovy lomy" na setkání přátel a sběratelů stabilních motorů, parních strojů a traktorů, jakož i modelů těchto aparátů. O popularitě "Rotujících setrvačníků" svědčí i účast nejen tuzemských vystavovatelů, ale rovněž hostů ze zahraničí. Doufejme, že i letošní již VIII. ročník bude patřit k zajímavým setkáním přátel staré techniky. Začátek akce předpokládáme po desáté hodině, záleží to samozřejmě na příjezdu vystavovatelů s technikou a bude probíhat po celou sobotu.






Setrvačník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Spoked flywheel animation.gif




Setrvačník je rotační zařízení pro akumulaci kinetické energie. Obvykle má tvar dutého nebo plného válce, případně kola s paprsky. Využívá se jeho momentu setrvačnosti. Za setrvačník lze považovat všechna tělesa, která rotují. Především jsou to součásti strojů. Příklady budiž rotory turbíny, elektromotoru nebo alternátoru, ozubená kola mechanických převodů, nápravy vozidel a další.

zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Setrva%C4%8Dn%C3%ADk

Moment setrvačnosti

Zákon zachování momentu hybnosti je fyzikální jev, který se využívá u setrvačníků - například v podobě kol. Máme-li rotující tuhé těleso, závisí moment jeho setrvačnosti na rozložení hmoty v tomto tělese. V případě různých těles o stejné hmotnosti bude největší moment setrvačnosti u tělesa, jehož hmota je umístěna dále od osy otáčení. Příkladem z praxe mohou být například disky kol či pneumatiky.
Základní vlastností rotujícího setrvačníku je, že se brání změně osy rotace. Lze si to vyzkoušet různým způsobem - co nejvíce roztočíme kolo, které jsme vytáhli z vidlice jízdního kola a uchopíme ho za osu jeho rotace. Při jakékoli změně polohy této osy ucítíme překvapivě značnou sílu "odporu". Ta bude o to větší, o co rychlejší bude náš pohyb vedoucí ke změně nebo o co vyšší budou momentální otáčky kola či o co větší bude hmota na obvodu kola. Výjimkou budou pohyby, kdy kolo neopustí svou stávající rovinu rotace, tj. nebudeme ho naklápět.
V pokusu na videu stojí člověk nehybně na točně a drží točící se setrvačník s osou otáčení rovnoběžnou se zemí. (Doma to můžeme opatrně vyzkoušet třeba na otočné židli.) Když pak osu rotace setrvačníku vychýlí, nejlépe tak aby byla kolmá k zemi, začne se člověk na točně otáčet. Jak je patrné, moment hybnosti člověka na točně, před natočením setrvačníku, je roven nule a hybnost setrvačníku ve stejném směru rovněž. Z toho vyplývá, že moment hybnosti dané izolované soustavy je roven nule. Ovšem když změníme osu rotace setrvačníku, tak nám v daném směru jakoby vznikne nějaký moment hybnosti, a protože moment hybnosti se zachovává a předtím byl roven nule, tak člověk na točně je nucen mít stejný moment hybnosti, ale opačného směru než má samotný setrvačník.
Tohoto jevu se například využívá ke stabilizaci námořních lodi - mohutné setrvačníky brání bočnímu naklápění lodi v důsledku mořských vln, ale nebrání přitom jejímu dopřednému pohybu. Takovémuto uspořádání setrvačníku se říká "gyrostat". Většina z nás se spíše než s pojmem "gyrostat" setkala s pojmem "gyroskop". Ten bývá obvykle součástí měřících, převážně navigačních přístrojů, např. v letadlech nebo lodích. Od "gyrostatu" se liší tím, že rotující setrvačník je naopak uchycen tak, aby jeho zavěšení bylo nezávislé na pohybu zařízení, ve kterém je umístěn.
Kromě využití v technické praxi se tento jev využívá i ve sportu - krasobruslař může při piruetě zvýšit rychlost svého otáčení pouhým připažením, aniž by musel dále zvyšovat svou kinetickou energii, což je umožněno závislostí momentu setrvačnosti na rozložení hmoty vzhledem k ose otáčení.
Krasobruslař stojící na ledě je v poloze labilní a proto také může upadnout. Rozjíždí se, rozpaží ruce a zpočátku se roztáčí s roztaženýma rukama, stojí na jedné noze a druhou unoženou vyvolává vnější tečnou sílu mezi bruslí a ledem. Odrazí se tak, aby si od země nabral určitý moment hybnosti, točí se obloukem a zůstává se točit na místě. Pak připaží a přinoží, tím se podstatná část jeho hmoty dostala mnohem blíže k ose otáčení. Tak se zmenšil poloměr setrvačnosti na polovinu, musí se tedy zečtyřnásobit počet otáček - čímž zrychlí svou rotaci.Pokud chce piruetu rychle ukončit, postupuje obráceně. Obdobně se chová při skoku s rotací, zvláště čtverném, neboť čas pro 8 rotací, tentokrát volně nad ledem, má omezen.
ZDROJ    http://fyzmatik.pise.cz/76158-moment-setrvacnosti.html


FYZikálně - MATematIcKý blog

Stabilní motory Slávie





Solvayovy lomy Rotující setrvačníky VII 12.6.2010

Příjezd na akci


Mamut

Provozuschopný parní válec Mamut výrobního čísla 220, který byl vyroben roku 1930 v ČKD. Stroj dosloužil v roce 1974 u podniku Pražské silniční a vodohospodářské služby. V posledních letech provozu byl k vidění na Letenské pláni, kde pravidelně válcoval plochu před příchodem 1. Máje. Naposledy tomu tak bylo v roce 1972. Hmotnost 16 t, výkon parního stroje 34 kW, maximální rychlost 7 km/h.

ZDROJ Výtopna Zlíchov





 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama