Červenec 2009

Na Slatinách (Michle a Strašnice)

28. července 2009 v 13:59 VÝLETY A TIPY NA VÝLETY
Slatiny (pomístní název a název ulice Na Slatinách) jsou nouzová kolonie vzniklá po roce 1924 v údolí Slatinského potoka východně od Bohdalce, mezi Záběhlicemi a Strašnicemi, jižně od seřaďovacího nádraží Praha-Vršovice a západně od záběhlické nouzové kolonie Trnkov, která se na rozdíl od Slatin postupně přeměňuje v běžnou čtvrť. Z Bohdalce do Slatin vede jako hlavní přístupová ulice Nad Vršovskou horou přes most (50°03′41.6″ s. š., 14°28′41.7″ v. d.), který překračuje spojovací železnici odstavného nádraží Praha-jih. Několika cestami se dá do Slatin dojít i od Záběhlic.

Nouzové kolonie v oblasti Michle, Záběhlic i Strašnic vznikaly po připojení těchto čtvrtí k Velké Praze roku 1922. Město Praha umožnilo legionářům postavit si zde na městských pozemcích domky. Na strašnické straně železniční trati jsou zase rozsáhlé železničářské kolonie zahrnující kategorie od slušných rodinných domků až po nouzové stavby.

První domek na Slatinách vyrostl za mostem z ulice Nad Vršovskou horou v roce 1924. V roce 1927 jich už bylo přes 300 a v následujících letech zaplnily údolí Slatinského potoka. Kromě legionářů se zde usidlovali i dělníci, kteří stavěli Spořilov a michelskou plynárnu, ale i nezaměstnaní. Mnohé domky vznikaly načerno, bez povolení. Mnohé z domků jsou stavěny velmi improvizovaně, nejen z cihel, ale i z prken a nejrůznějších papundeklů,Tomáš Feřtek v Reflexu napsal, že miniaturním vzhledem domky připomínají Hobitín.

V době rozvoje měli Slatinští i fotbalový klub a kroužek divadelních ochotníků. Nejznámější hospoda, v níž se toto divadlo hrávalo, se jmenovala U Blebtů.

Západní část kolonie, dnes od samotných Slatin oddělená, je v blízkosti ulice U vršovického hřbitova, kolem ulic Pod Bohdalcem I a Pod Bohdalcem II. Kolem roku 1928 vzniklo na západním okraji této kolonie několik řad malých patrových domků s elektřinou, vodou i kanalizací, tzv. Sedmidomky [3] (50°03′49″ s. š., 14°28′13″ v. d.)

Ve třicátých letech vznikla v prostoru mezi těmito dvěma dnešními koloniemi tzv. elektrárna, přesněji pražská rozvodna a energetický dispečink s patrovými činžáky. (50°03′49″ s. š., 14°28′29″ v. d.) Naproti vznikly nízké pavilony pětitřídní školy, která později hrála hlavní roli ve filmu Obecná škola. Této výstavbě muselo ustoupit množství načerno postavených staveb v území, které kolonistům nepatřilo. Postupně z kolonie ujídaly další objekty: garáže trolejbusů (dnes autobusové garáže Vršovice), železniční dílny, sklady atd.

Od 70. let byly lidem, kteří zde mají hlášený trvalý pobyt, nabízeny náhradní byty, což využili jen někteří. Kolonie Na Slatinách slouží zčásti stále jako nouzová kolonie, nepřetržitě od svého vzniku, a zčásti jako zahrádkářská kolonie. Voda a elektřina je do této oblasti již zavedena, plyn a kanalizace nikoliv. Uličky v hlavní části kolonie nejsou pojmenované, celá oblast má souhrnný název Na Slatinách. V plánech Prahy jsou tyto nouzové kolonie cudně popsány jako zahrádkářské osady.
více zdroj wikipedia


Kolonie na Slatinách

Zdroj: Konec bahna Prahy
Autor textu neurčen

Důmyslně a zajímavě přednáší náš globetroter E. St. Vráz o tomto thematu: jak lidé bydlí, o způsobech střechy, či čeho nad hlavou ve všech dílech světa. Až jednou ve své dálce v Holešovicích zatouží po nejsmělejším rozběhu pohnutého života po cestě do pražských periferií, potom se jeho výkladům o světových příbytcích dostane závěrečné kapitoly svrchovaně sensační.

Tam, kam jej posíláme, může se vydat přes Vršovice, mimo Eden. Starý vršovický hřbitůvek, skupina "luxusních" vil "na Bohdalci" zůstanou napravo, my se dáme vzhůru do pole a tam to je, vlevo. Spočítati příbytky té nové kolonie je přeobtížno. Před očima jich přibývá, míhají se jako stádo ovcí. Ale sto je jich jistě - za tři neděle. Když je proběhneme, otevře se nám před očima mělké údolů "Trnkova", za jeho jižním povalem se krčí Záběhlice, k východu ubíhá sevřená plošina seřaďovacího nádraží, u nohou kolotá nedělní Eden, pestří se Vršovické zahrádky a za nimi stoupá svah k literárním Abruzzám. Pěkný koutek pražského světa. Tichý a rušný zároveň. Nad ním je prozatím nebe, ač ta nová kolonie "dělá díru" do světa.

Bude se jmenovat K o l o n i e z a h r a d n í, křtiny ještě neoslaveny, dítě velkoměstské tísně bytové je mladičké, ale už se po nesmírném poli rozrostlo za obzor. Půda je najata za 100-200 Kč ročně, domek je vlastní, stavební materiál: několik primitivních trámečků, rozsekané bedny od cukru, staré plechové reklamy, papír, hřebíky. Napřed přismýčili asi deset starých osobních vagonů, to byl rozkvásek. Není žalostnějšího pohledu nad vyřazený vagon, s kol shozený, vší zpevňovací strůje zbavený, zvláště když už tak dávno udeřila jeho hodina. Kdysi pyšný závodní kůň, nyní zedřená rumařská herka, rozsypaná v trávě za chalupou drnomistrovou a už bez chlupů. Hrobaříci se sletují - chci říci, lidé se v něm zařizují, vaří, děti rodí: kdo nevěřil, že život rozte z hrobů, květ z bahna, vzpřímenost z padlosti? Otvory po lampách ve stropě přikryty prázdnými krabicemi od zavináčů, přitisklými cihlou, skvělá řada oken podle možnosti oslepena na obě oči víčky s beden, rezavým plechem, někde ucpána starým slamníkem.

Každý rodinný dům s nápisy II. tř., III. tř., obsahuje jedinou místnost. Vejdeš a už jako bys byl zase venku. Ale mají tam příkladnou čistotu, pořádek, jsou ve svém a váží si toho. Místa dost malá chaloupka dvěma šťastným dá… Někde je jich arci šťastných osm.

Kolonie má své kupce, krčmáře, holiče, zmrzlinu, "zde se mandluje", mlékárny, gramofony, harmoniky a kino, tuto moderní školu, i chrám, chybí taneční síň a pí. Lavecká. A vedle každého domku je ještě jeden domeček, domečíček, ve valašských osadách bývá umístěn okatěji, před okny bytu, při okraji silnice, neboť nařídil Hospodin skrze Mojžíše, služebníka svého (5. Mojž., kap 23., verš12.): "Budeš míti vně za příbytky místo, na kteréž bys vycházel za potřebou přirozenou, nesa kolík za pasem; a když sedneš, kopati budeš vůkol a vyhrabanou zemí přikryješ to, od čeho ti polehčeno, nebo Hospodin Bůh tvůj chodí uprostřed příbytků, aby vysvobodil tebe…" Ale vody nemají a procházka uprostřed příbytků se stává poněkud ožehavou asi i Hospodinovi.

zdroj www.zabehlice.net

Obecna skola
S tímto filmem urcite nemusíme nikoho seznamovat- v krátkosti jenom uvedeme, že premiéru mel 1.8.1991, natocil ho jako svuj celovecerní debut Jan Sverák,scénár napsal jeho otec Zdenek Sverák. Ve snímku je zachyceno krátké období po 2. svetové válce a mnoho historek detí navštevujících obecnou chlapeckou školu. Film je do znacné míry autobiografií Zdenka Sveráka a získal nominaci na Oskara za nejlepší zahranicní film.
Poblíž nouzové kolonie si mužeme prohlédnout nekteré exteriéry, které byly pro tento film použity.

Na druhé stagi vidíte drevené budovy bývalé obecní školy. Je to nekolik staveb v rade za sebou za kovovým plotem. Dovnitr se asi oficielne nedá jít, ale mužete se zkusit dovolit, treba se vám to podarí. Uvnitr jsou jakési dílny a celkove to místo pusobí zpustlým dojmem.

Cestou mezi první a druhou stagí uvidíte po pravé ruce elektrickou rozvodnu. Je to místo, kde výboj málem zabil Trandáka, jak prezdívali Zdenku Sverákovi ve filmu. Dráty, izolátory, transformátory, to vše stojí na svém míste stejne jako na filmovém plátne. Jen tu chybí tucet pánu s cernými deštníky a Libuše Šafránková, která si úlevou sedne na promácený chodník, když zjistí, že manžel žije. Pod mustkem spojujícím Bohdalec s bývalou nouzovou kolonií Slatina se zase prohnal parní vlak, kterým se chlapci po skoku do vagónu s pískem svezli s psaníckem Igora Hnízda. Bohužel nedokázali správne vystoupit, takže zprávu "Cmelák Igor opakuje výzvu, zustat pannou znamená nerozkvést" museli precíst do telefonu./tady po upozornení znalcu musíme veci uvést na pravou míru- nebyli jsme sami, kdo se domníval, že jde o tenhle mustek, ale pravda je taková, že to tenhle mustek nebyl, byl to jiný mustek na Smíchove. Ale to jiste nezabrání tomu, abyste si na tomhle míste scénu pripomneli, je opravdu podobné/

Cestou ke tretí stagi si mužeme prohlédnout hospodu, do které si chodil Bolek Polívka (Plíha) stežovat na život a ze které Eduv kamarád Tonda vypudil svého tatínka až za pomoci dýmovnice.

Další stage vás dovedou do cásti zvané Sedmidomky. Až do techto míst sahala puvodne nouzová kolonie Na Slatinách. V její západní cásti poblíž ulice U vršovického hrbitova vzniklo nekolik rad malých patrových domku s elektrinou, vodou i kanalizací, tzv. Sedmidomky. Jsou tu až legracne malé domecky a malými zahrádkami, ale panuje tu cilý ruch. Cestou k nim mužete videt nejruznejší tváre velkomesta: nový bytový komplex, vozovna mestských autobusu a zbytky nouzové kolonie. Nove byl v Sedmidomkách postaven komplex s 58 bytovými jednotkami urcený pro neplatice nájemného z obecních bytu Prahy 10. /informace cerpány z wikipedie, z clánku Hledání Obecné školy od Jana Markovice a z portálu hl. m. Prahy/

K tomu, abyste získali cást údaju k výpoctu finálních souradnic, potrebujete prokázat znalosti nekterých drobností z filmu anebo své vyhledávací schopnosti:




Slatiny - zapomenutá čtvrť severně od Spořilova


Časopis Reflexpřinesl nedávno zajímavý pohled z dnešních Slatin - čtvrti severně od Spořilova. Autorem článku, který vyšel pod názvem "Bohdalec" je redaktor pan Tomáš Feřtek. Jeho původní článek nebyl nijak upravován a přinášíme Vám ho v podobě v jaké byl uveřejněn v tomto kvalitním celospolečenském týdeníku.

Asi málokteré místo v Praze je tak všeobecně známé, aniž by si toho byla veřejnost vědoma. Pravděpodobně každý zná film Obecná škola,ale jen málokdo ví, že se odehrává na úpatí vršovického kopce Bohdalec. Dodnes je to zapomenuté území, kus venkova na dohled od centra, jihoamerický slum uprostřed evropského velkoměsta. Ještě tu najdete poslední domy největší nouzové kolonie, která kdy stávala na území Prahy.











Bohdalec - Slatiny - obecná informace o územíRozsáhlé území Bohdalec - Slatiny se nachází v zastavěném území hlavního města Prahy, ale vlivem vývoje okolního prostředí se z něho stal jakýsi "ostrov", nepatřící svým charakterem do zástavby vnitřního města, a který je od ostatních částí Prahy významově a funkčně odtržen a izolován. Je zde nesourodá směs nejrůznějších typů staveb. Jde o směs průmyslových objektů, skladů, hromadných garáží, domů pro bydlení, zahrádkářských kolonií, ale i území s útočištěm bezdomovců a pochybných aktivit. Vzhledem ke složitosti řešení celé oblasti zahrnul Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy (územní plán) Bohdalec - Slatiny do režimu tzv. velkých rozvojových území, pro který byl vymezen územním plánem zvláštní režim, a pro které byla vyhlášena i stavební uzávěra. www.praha10.cz

Nové a aktualizované články červenec 2009

27. července 2009 v 14:56 | ptl team |  NOVINKY


27.7.2009-nové info ohledně Libeňského mostu+fota zde
27.7.2009-nová fota "PALÁC SVĚT zde
28.7.2009-PŘIDÁN TIP NY VÝLET DO MICHLE ZDE






Libeńský most-aktuálně červenec 2009

12. července 2009 v 22:43 NOVINKY
aktualizováno 4.8.2009

Libeňský most obsadí dělníci, tramvaje budou mít zákaz vjezdu


3. srpna 2009 14:19
Stav Libeňského mostu je absolutně katastrofální. Most padá a musí být uzavřen. Stane se tak za dva týdny. Regionální organizátor Pražské integrované dopravy už zveřejnil nové trasy tramvají, které se budou muset Libeňskému mostu vyhnout. Jde o šest linek - čtvrtinu všech, co ve městě jezdí.

Autoři:






aktualizováno 27.7.2009

Praha - Hlavní město zřejmě plánuje rekonstrukci Libeňského mostu, při které by měl být most rozšířen z 21 na 26 metrů. To je jen o 70 centimetrů méně než šířka Nuselského mostu. Vyplývá to z podkladů ke stavebnímu řízení, které město zveřejnilo na úřední desce. To se ale nelíbí sdružení Auto*Mat, které usiluje o zklidňování dopravy v Praze. Podle něj navazující ulice nemají kapacitu na to, aby pojaly více aut. Podle radního Radovana Šteinera ale město dosud nerozhodlo, jakým způsobem bude most rekonstruován......celý článek zde ZDROJ ČTK

      oprava spodní stavby inundačního mostu a oprava tramvajové tratě na Libeňském mostě 
Libeňský most (1, 3, 12, 14, 15, 25, 31, 54)
od 1.7.2009 do 23.8.2009, změna od 14.8.2009


od 14.8.2009 (20:00):
1:
změna trasy (zkrácení): PETŘINY - ... - Pražská tržnice - Tusarova (Z) - DĚLNICKÁ
všechny spoje pokračují ze zastávky Dělnická jako linka 14 do zast. Sídliště Barrandov
3:
změna trasy (odklon): LEHOVEC - ... - Palmovka - Invalidovna - Urxova - Křižíkova - Karlínské náměstí - Florenc - Bílá labuť - ... - SÍDLIŠTĚ MODŘANY - LEVSKÉHO (Z)
12:
změna trasy (zkrácení): SÍDLIŠTĚ BARRANDOV - ... - Ortenovo náměstí - U Průhonu (Z) - DĚLNICKÁ
všechny spoje pokračují ze zastávky Dělnická jako linka 25 do zast. Špejchar
14:
změna trasy (odklon): SÍDLIŠTĚ BARRANDOV - ... - Výstaviště - Nádraží Holešovice - Ortenovo náměstí - U Průhonu (Z) - DĚLNICKÁ
všechny spoje pokračují ze zastávky Dělnická jako linka 1 do zast. Petřiny
15:
změna trasy (odklon): ŠPEJCHAR - ... - U Průhonu (Z) - Dělnická - Tusarova (Z) - Pražská tržnice - Vltavská - Vltavská - Těšnov - Florenc - Karlínské náměstí - Křižíkova - Urxova - Invalidovna - Palmovka - ... - NÁDRAŽÍ VYSOČANY - VYSOČANSKÁ (Z)
25:
změna trasy (zkrácení): ŠPEJCHAR - Sparta - ... - Pražská tržnice - Tusarova (Z) - DĚLNICKÁ
všechny spoje pokračují ze zastávky Dělnická jako linka 12 do zast. Sídliště Barrandov
31:
trasa (polookružně): SPOJOVACÍ - Kněžská luka - Chmelnice - Strážní - Vápenka - Ohrada - Krejcárek - Palmovka (v ul. Sokolovská) - Palmovka (v ul. Na Žertvách) - Palmovka (v ul. Zenklova) - Krejcárek - Ohrada - Vápenka - Strážní - Chmelnice - Kněžská luka - SPOJOVACÍ
náhradní doprava za část trasy linky 1
intervaly: shodné s linkou 1
54
změna trasy (odklon): SÍDLIŠTĚ BARRANDOV - ... - U Průhonu (Z) - Dělnická - Tusarova (Z) - Pražská tržnice - Vltavská - Vltavská - Těšnov - Florenc - Karlínské náměstí - Křižíkova - Urxova - Invalidovna - Palmovka - ... - LEHOVEC
ruší se obousměrně přestupy na Palmovce na linky č. 503, 513 a 603 a na Lehovci na linku č. 512



Důvod: oprava spodní stavby inundačního mostu a oprava tramvajové tratě na Libeňském mostě





ZDROJ ROPID



Libeňský most (12, 25)
od 1.7.2009 do odvolání


12:
změna trasy (zkrácení): SÍDLIŠTĚ BARRANDOV - ... - Ortenovo náměstí - U Průhonu (Z) - DĚLNICKÁ
všechny spoje pokračují ze zastávky Dělnická jako linka 25 do zast. Špejchar
25:
změna trasy (zkrácení): ŠPEJCHAR - Sparta - ... - Pražská tržnice - Tusarova (Z) - DĚLNICKÁ
všechny spoje pokračují ze zastávky Dělnická jako linka 12 do zast. Sídliště Barrandov

Důvod: špatná statika mostů v ul. Libeňský most v Praze 8





V Praze se jezdí po rozbitých silnicích a zohýbaných kolejích
Libeňský most? Je to jízda o život!
celý článek zde Autor: Veronika Pukačová, David Klempíř


Libeňský most se má proměnit v dálnici

Praha - Při přestavbě se dvakrát rozšíří, aby po něm mohlo jezdit více aut. Na cyklisty se nemyslí
celý článekzde AUTOR Jan Piroch,Pražský deník,24.7.2009




Na Libeňském mostě je, údajně hned na dvou místech, zákaz potkávání tramvají.


O neblahém stavu Libeňského mostu se hovoří už déle, než když Prahou v roce 2002 prošla pětisetletá voda. A je pochopitelné, že ta zrovna ku zlepšení technického stavu zmiňované dopravní stavby nepřispěla. ......................celý článek zde DP-Aréna,Pavel Ďuran


Oprava Libeňského mostu? Rozhodnou peníze

Zahájení oprav se původně plánovalo na letošní podzim a rekonstrukce měla stát podle prvních propočtů zhruba půl miliardy korun.

"To byla částka, která nyní už vůbec nemusí platit," řekl Tomáš Mrázek, mluvčí Technické správy komunikací hlavního města (TSK).

Uvažuje se také o demolici

Most mohou nakonec i zbourat. Nové výpočty nákladů na rekonstrukci totiž hovoří o sumě dvakrát až třikrát vyšší, tedy o jedné až půldruhé miliardě korun.

"Jde o to, jak velký bude rozsah oprav," pokračoval Mrázek, který nevyloučil ani to, že most bude zbourán a postaven nový. "Jako památka chráněn není, takže by to bylo možné," poznamenal.

Pochybnosti o opravách

"Můžeme opravit most podle původních plánů, ale jeho životnost prodloužíme zhruba o deset až patnáct let a pak bude muset někdo přijít po nás a opravovat ho znovu. Proto je nutné vše přehodnotit. Výhodnější by bylo učinit takové zásahy, aby byla životnost mostu prodloužena například o sto let," navázal městský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS).

Ten také potvrdil, že se teď o Libeňském mostě intenzivně jedná a že už za několik dní by mohlo padnout definitivní rozhodnutí. "Všechno je to hlavně o penězích, ty nakonec rozhodnou o tom, kdy a v jakém rozsahu budeme most opravovat," konstatoval.

Zasáhnout může krize

To potvrdil i mluvčí TSK Tomáš Mrázek. "S opravou samozřejmě počítáme. Zásadní bude, zda město na rekonstrukci uvolní peníze, a to zatím nevíme. Šetření v souvislosti s protikrizovými opatřeními se mohou dotknout i Libeňského mostu. Rozhodnutí tak bude především na magistrátu, jinak jsme připraveni začít letos," prohlásil.

Betonový most navržený v kubistickém slohu je nejdelším silničním mostem v hlavním městě. Pro veřejnost byl otevřen 29. října 1928, a to u přiležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky. Libeňský most trochu poničily i srpnové povodně v roce 2002. Jeho rekonstrukce se původně plánovala už na rok 2007, ale ze záměru sešlo.
celý článek zde....zdroj Pražský deník



Samotná mostní konstrukce má délku 370 m, spolu se zemní rampou na Holešovické straně pak 780 m, což ho činí nejdelším silničním mostem v metropoli. Oproti ostatním starším mostům, které byly stavěné se šířkou 16 m, tento už byl o pět metrů širší. Po svém otevření měl již asfaltovou vozovku i těleso pro tramvajovou dopravu.

Betonový most, navržený v kubistickém slohu podle projektu architektů Pavla Janáka a Františka Mencla, má pět kleneb o rozpětí 28 až 42,8 m, na libeňské straně pak klenbu jedinou o rozpětí 48 m a ve středu ostrova je rámová konstrukce o rozpětí 6,2 m. Nahradil původní dřevěné provizorium z roku 1903. Pro veřejnost se otevřel 29. října 1928 k 10. výročí vzniku Československé republiky.

V roce 2002 byl při povodních mírně poškozen; jeho rekonstrukce byla plánována na rok 2007. Prohlášení radnice v Praze 8 však vyvolávalí oprávněné pochybnosti. Rekonstrukce totiž v danou dobu neproběhla. Jestli při rekonstrukci dojde ke zboření a následnému postavení není jasné. Proti těmto snahám jdou hlasy navrhující památkovou ochranu Libeňského mostu.
zdroj WIKIPEDIE


Architektura: Spiknutí proti Janákovi?

Památkám české architektury 20. století nastávají zlé časy. O jejich hodnotě začalo rozhodovat několik málo úředníků na ministerstvu kultury a soud těchto lidí nedovedou zvrátit ani celé sbory expertů................celý článek zde ,autor Rostislav Švácha, Právo












Restaurace U Staré basy-Kandertova

6. července 2009 v 15:28 | ptl |  OHLÉDNUTÍ ZA HISTORIÍ
upraveno 1.2.2010-nové fota



Hostinec U Staré basy čp. 452
Nárožní jednopatrový Kondelíkův dům s hostincem "u Libušáku", později "U staré basy" postavený libeňským stavitelem A. Wertmüllerem v r. 1895. Stával na rohu
Kandertovy a Zenklovy ul. Odstraněn byl v 70. letech 20. stol. z důvodu výstavby železniční trati tzv. holešovické přeložky.






PALÁC SVĚT-Elznicovo nám.

6. července 2009 v 12:24 | ptl team

08-07-2011 aktualizace


Mizející Praha - Příběh Paláce Svět (1. díl)

Příběh Ladislava Světa
Článek | Červenec 8, 2011 - 12:00am | By Lukáš Král