PIVOVARY V LIBNI

7. listopadu 2008 v 18:47 | Jiří Pertlík Téma: Historie pivovarnictví, |  PIVOVARY
aktualizace článku 19.6.2011


nám. Dr. V. Holého čp. 63, 1498, 1499,U Libeňského pivovaru

Původně barokní usedlost, přestavěná na pivovar po polovině 19. stol., (1873), další úpravy 1890 a 1908. Funkcionalistická dostavba v meziválečném období. Dnes náhradní využití, některé části zbořeny v 60. letech.


Z tohoto pivovaru se dochovala pouze jedna budova, ovšem za pozornost stojí určitě to, že se dochoval i ten malý komín, který je dokonce funkční a funguje zřejmě při vytápění budovy od sousedícího supermarketu Albert. Snažil jsem se tuto budovu obejít, ale bohužel to nešlo. S fotoaparátem jsem částečně uspěl až po obejití celého bloku a výstupu kopce do ulice Na Hájku.


























Zámeckým pivovarem se nazýval nejstarší funkční pivovar v Libni. Ten vznikl v letech 1545 - 1590 a postaral se o to Albrecht Bryknar z Brukštejna, který v té době obec Libeň vlastnil. Výhodou jistě bylo to, že všichni hostinští museli povinně odebírat pivo právě z tohoto pivovaru a proto existují záznamy, že v roce 1590 se pivo z tohoto pivovaru točilo v osmi hospodách v obci Libeň. Jedním z pozdějších majitelů pivovaru byl v roce 1634 i Albrecht z Valdštejna, jak o tom vypráví záznam ze zemských desek. Každopádně majitelé pivovaru se střídali stejně rychle, jako majitelé celé Libně i zámku. Až v roce 1662 se Libeň stala majetkem Starého Města pražského. Noví majitelé se pustili do renovace svého majetku a kromě úprav zámku se dostalo i na pivovar. Pivovar sice přišel o část svých pozemků o mlýn, papírnu a další provozy, ale pivovar sám byl zachován. Možná i proto, že primátor Starého Města získával z každé várky půl sudu piva. Ale dobře se měli i další radní a úředníci. Dochována je i odměna pro sládka z roku 1773, kdy činila 30 zlatých. zdroj Roman Petrus
Mým dalším cílem bude zámecký pivovar v Libni. Nachází se nedaleko a tak jdu pěšky. Směřuji směrem k Libeňskému zámku do ulice U Českých loděnic. Zámeckému pivovaru v Libni kdysi náleželo čp.36, nynější čp. je 2158. Nejstarší pivovar v Libni postavil v rozmezí let 1545-90 Albrecht Bryknar z Brukštejna (zemřel 1595), jemuž Libeň tehdy patřila. Krčmáři z celého libeňského panství museli povinně odebírat pivo z vrchnostenského pivovaru. Roku 1590 se libeňské pivo v osmi vesnických krčmách. Libeň v té době měla i dva náchlební a sladové mlýny.

Další zmínka o zámeckém pivovaru je z roku 1634, kdy zemské desky po konfiskaci majetku pánů z Černhausů uvádějí jako nového majitele Albrechta z Valdštejna. Libeňské panství s nově upraveným zámkem a prosperujícím pivovarem přecházelo z rukou do rukou. V roce 1662 se dostalo do majetku Starého Města pražského, kterému je prodal Jan Hertvík Nostic. Noví majitelé zrenovovali panské obydlí, které bylo od té doby jako letní sídlo, spolu s hospodářským zázemím byl upraven i pivovar. Obec část svých pozemků propachtovala, ale pivovar si ponechala ve vlastní režii. Propachtovány byly vinice, mlýn, barvírna, papírna aj.,sládek, jeho chasa a bečvář byli placeni staroměstskou vrchností. Například v roce 1773 dostával ročně sládek 30, podstarší 20 a bečvář 40 zlatých.

Libeňská vrchnost velmi dbala o řádný chod pivovaru. Není divu, vždyť primátor obdržel z každé várky půl sudu piva. Další deputáty dostávali i staroměstští radní a jejich úředníci. V instrukci z 3.května 1739 jsou dány povinnosti panských úředníků týkající se piva: "Co se týče piva, protože pivovar libeňský jest v okolí nejlepším závodem, buď hejtman pečliv o to, aby, čeho tu potřebí, v pravý čas opatřeno bylo, zejména aby slad včasně a dobré jakosti opatřen byl…hejtman má dohlížeti na sládka, aby dobré pivo vařil a slad dobře zdělával. Při nalévání piva jest přítomen vrchní radní, nebo v jeho nepřítomnosti hejtman, neb kancléř a písař, aby mohli, kdyby snad o něco větší užitek, příjem jeho převzíti. Vykázané pivo písař do sládkova registru zapisuje a hostince a vesnice každý týden přehlíží. Hejtman je povinen každoročně přihlížeti k tomu, aby nejméně 7-8 000 měr ječmene zaseto bylo a tím výdaje za koupi se zmenšily. .. Poněvadž toho času skutečně nedostatkem chmelu trpíme, dejž hejtman v pravý čas zpracovati, staré koly novými, dobrými, aby se též výdaje za chmel uspořily."

Pivovar však, stejně jako ves a zámek, v minulosti trpěl průchody nepřátelských vojsk. Během války o rakouské dědictví byl v letech 1741 až 1744 okupačními armádami zničen. V roce 1742 byl na kusy roztlučen a prodán měděný kotel pivovaru, který stál 300 zlatých. V roce 1751 však již bylo celé hospodářství obnoveno a pivovar následujícího roku vařil okolo 50 várek ročně.Vařilo se 26 sudů třívěderních vyjma letních měsíců, kdy se vařilo jen 21 těchto nádob. Roční výstav se tedy pohyboval kolem 516 hl piva. Za sedmileté války bylo libeňské panství opět zpustošeno, za své vzaly zásoby sladu i chmele. Pivovar stával v sousedství někdejšího mlýna nad Rokytkou, vedle libeňského zámku, pod nímž byly pivovarské sklepy - proto se mu říkalo Zámecký. Stejně jako většina pivovarů té doby byl malý, zařízený jen na ruční práci. Ke konci provozu měla jeho varna kapacitu 50 hl.V polovině sedmnáctého století se zde vyrábělo asi 3 000 hl piva, v roce 1824 činil roční výstav 1 012 hl a koncem devatenáctého století se výroba vyšplhala až na 8 750 hl piva za rok. Staroměstská obec pivovar pronajímala. Za všechny nájemce uveďme alespoň jednoho - v letech 1846-71 jím by sládek Martin Stejskal (1806-1885), pozdější majitel velkostatku Zdiby, jenž pro svého syna Jana vybudoval smíchovský pivovar U čísla 1. Martin Stejskal pivovar roku 1858 rozšířil. V letech 1861 až 1864 byl Stejskal zvolen obecním radním a po smrti obecního starosty Antonína Kubeše dokonce převzal roku 1866 jako první radní tuto funkci, kterou vykonával až do roku 1870. Z úcty ke starostovi byla jeho jménem pojmenována libeňská ulice u Rokytky.
Posledním nájemcem a sládkem byl Jan Štolc, člen staré pivovarské rodiny. Štolc pivovar v roce 1888 rozšířil o novou spilku a lednici. Nad nimi zřídil rozsáhlý sál o výměře 243 m. a upravil terasy. Dochoval se zajímavý dokument, v němž se praví, že ve velkém pivovarském tanečním sále se točilo tak laciné pivo - za šesták litr -, že celé okolí sem pro ně chodilo. Pivo se točilo přímo ve sklepě. Peníze za pivo byly vkládány do džbánků, tyto vozíčkem dopravovány do sklepa, kde se podle částky džbány plnily, a opět se dopravovaly na povrch, kde vždy nalezly své majitele.

Dne 7.července 1889 se konala v zahradě zámeckého pivovaru třetí národní slavnost v Libni, ale hned následujícího roku poškodila pivovar velká povodeň. Na břeh vedle pivovaru byla vytažena z řeky i část žofínské plovárny. Sládek Jan Štolc byl i velitelem podpůrného spolku vojenských vysloužilců v Libni. Roku 1895 byl podsládkem "Zámeckého pivovaru obce král.hl.města Prahy" Karel Müldner a sklepmistrem Matěj Kudláček. Nájemcem pivovarské hospody byl Emanuel Buriánek.

V roce 1899 si Zámecký pivovar pronajal První pražský měšťanský pivovar v Praze Holešovicích a zdejší výrobu piva po více než čtyřech stoletích ukončil. Roku 1900 byl pivovar zrušen, v dalších letech humna bývalé sladovny sloužila jako špejchar. Chmelárna, která stávala vpravo při staré východní vozové cestě do dvora zámku, byla přeměněna na byty. Část budov byla využívána jako dílny, část byla zbořena. Posledním nájemcem zrušeného pivovaru byl Václav Daněk. V roce 1906 zde byla zřízena Hasičská stanice pro Prahu VIII. V roce 1969 byly tyto prostory přiděleny Divadlu SKN v Libni. Varna byla zbořena, ale dodnes se dochovala hlavní pivovarská budova, která prošla v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí. Tolik trochu o historii tohoto pivovaru pod zámkem v Libni.




Autor textu Jiří Pertlík <(at)>, Téma: Historie pivovarnictví,

¨zdroj http://www.pivovary.info/


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama